Na nové NIGHTWISH jsem se těšil a současně jsem se jich i obával. Během turné Imaginaerum World Tour (2012-2013) byla odejita Anette Olzon a nahradila jí Floor Jansen, které se od fanoušků dostalo vřelého přijetí. Floor patří mezi nejkvalitnější metalové zpěvačky současnosti. Po rozpadu AFTER FOREVER zůstala na volné noze a čas si krátila ve svém projektu REVAMP a různými hostovačkami. Už během turné se objevovala četná videa, kde byly slyšet s přehledem odzpívané Tarjiny skladby (což byla největší slabost Anette, přestože její písně byly v podstatě v pořádku). Flétnista Troy Donockley, který s kapelou spolupracoval od roku 2007, se během zmíněného turné rovněž stal stálým členem. Troy je tak trochu všeuměl a obsáhlejší informace najdete na jeho stránkách. V létě 2014 kapelu (zřejmě dočasně) opustil kvůli těžké insomnii bubeník Jukka Nevalainen a pro album a následné turné jej nahradil Kai Hahto (WINTERSUN).
Z alba je cítit nenásilná inspirace irskou lidovou hudbou. Po cirkusovém či romantickém patosu z dob minulých je to příjemné osvěžení tvorby. Rozjezd je v mantinelech, které si kapela vytyčila již dávno a „Shudder Before The Beautiful“ není vysloveně hitem, žádnou ostudu nedělá. „Weak Fantasy“ je už slabší a s touto skladbou nové album začíná poodkrývat svou chatrnost. Veškeré momenty jsou v pořádku, slušné melodie, bohaté aranže, jenže to nějak nefunguje. Je to jako s top-modelkou nebo ženskou hrdinkou počítačové hry. Každý jednotlivý detail tváře je dokonalý, tvar očí, nosu, rtů, vlasy. Jenže výsledný obraz postrádá zajímavost a charisma.
„Élan“ byl nasazen jako první singl z aktuální desky. Je to příjemná melodická skladba, která sice neví, kdy přestat se svým refrénem, ale jinak fungovala jako dobré lákadlo na novinku (hlavně ve smyslu: „Prima, že tohle vypustili jako singl, dále nás čeká jen našlapaný materiál.“). Poté nahrávka pokračuje přesně jako s „Weak Fantasy“, známé postupy a necudná sebe-inspirace v nové úpravě, ale stále tomu chybí nějaký klíčový moment.
S „My Walden“ začíná zajímavější část alba, která pokračuje až k „Alpenglow“. V „My Walden“ dostane charakteristická hudba téhle sestavy nádech irských lidovek a s titulní „Endless Forms Most Beautiful“ se blýsknou klasičtí NIGHTWISH ve své zřejmě nejlepší skladbě na albu. Předpolední instrumentálka je vcelku zbytečný vycpávkový materiál. Závěrečná mega-dlouhá „The Greatest Show On Earth“ konečně předvede duet Floor a Marka v plné síle, současně tam vyplují na povrch velmi pěkné melodie a zajímavé momenty. Vysekat z ní ty nejlepší momenty do kratší stopáže, měli bychom velmi silný kousek pro koncertní pódia, takhle to poněkud vyšumí do prázdna.
Po celou stopáž však pátrám po tom, kde je ta Floor Jansen z AFTER FOREVER? Ta ženská má na mnohem víc, než kolik je jí přisouzeno na „Endless Forms Most Beautiful“. Anette odešla z osobních důvodů (nemoc a těhotenství možná jen posloužila jako záminka, protože jí fanoušci jako náhradu za Tarju nikdy úplně nepřijali a to si kapelník dokáže v eurech spočítat). Jenže tohle album by Anette s klidem odzpívala. Na stávající materiál Tuomas Floor Jansen vlastně ani nepotřeboval. On už nepotřebuje ani Marka Hietalu (přesněji jeho hlasivky), protože je tam slyšet minimálně. Kde je Marko, který „Once“ nakopnul o úroveň výš?
Tematicky se album točí okolo evoluce. Tuomas se nechal inspirovat dílem Charlese Darwina (odtud název alba) a Richarda Dawkinse (který na albu hostuje coby vypravěč). Texty jsou takové hezky kouzelné, fantastické a ekologicky idealistické. S dílem Dawkinse to sice moc velkou spojitost nemá, ale to není v hudebním kontextu podstatné. (S Dawkinsem by si ostatně mohli naběhnout na americkém trhu, kde je tento biolog mezi věřící většinou obyvatelstva značně nepopulární pro své nekompromisní a útočné ateistické postoje.)
„Novým NIGHTWISH se nedá v podstatě nic vytknout, jenže jsou jako porno bez výstřiku.“ Tak album shrnul redakční kolega Louža a já s jeho přisprostlým komentářem vesměs souhlasím. Celé je to povedené, do puntíku dotažené, jenže tomu chybí „Wish I had An Angel“, „Ever Dream“ nebo „Wishmaster.“.